watching Raw Deal, which is now the second arnold schwarzenegger movie ive seen that features a gay bar
###The Cohost Global Feed
also: ##The Cohost Global Feed, #The Cohost Global Feed, #Global Cohost Feed, #The Global Cohost Feed, #global feed, #Cohost Global Feed
if you even care.....
opensuse my beloved
I'm learning Interslavic with a friend, and every week or so I translate a text he gives me. This is one of these excercises.
I took the Russian version of the fable to be translated, since translating from Russian to Interslavic is easier than from English. Interslavic officially has two alphabets, so I'm putting both Latin and Cyrillic versions of the text in this post.
Нєкогда Солнце и срдиты сєверны Вєтр начели спор, кто посрєд нјих јест силнєјши. Долго спорили они, и, конечно, рєшили сравнити своје силы на путнику, кторы в том самом врємену јехал на коњу по великој драгє.
— Посмотри, — сказал Вєтр, — как ја буду нападати на нјего: тутчасно буду сдрєти из нјего плашч.
Сказал — и почел дути из всеј силы. Але чим боље Вєтр старал се, тым крєпје путник овивал се плашчем: он врчал на непогоду, но јехал даље и даље. Вєтр срдил се, ставал се свирєпєјши, сыпал на бєдного путника дожд и снєг; проклнучи Вєтр, путник надєл свој плашч во рукавы и обвезал се појасом. Тогда Вєтр убєдил се, что он јест неспособны одтегнути плашч.
Солнце, видечи безвладност својего суперника (противника), усмєхнуло се, показало се из-за облаков, нагрєло, осушило земју, и такоже бєдного полумраженого путника. Одчувавши тепло солнечных лучи, он побудил се, благословил Солнце, сам сјел свој плашч, скрутил јего и привезал к седлу.
— Видиш ли, — сказало тогда кротко Солнце срдитому Вєтру, — ласкоју и добротоју можливо сдєлати много боље, нежели гнєвом.
Někogda Solnce i srdity sěverny Větr načeli spor, kto posrěd njih jest silnějši. Dolgo sporili oni, i, konečno, rěšili sravniti svoje sily na putniku, ktory v tom samom vrěmenu jehal na konju po velikoj dragě.
— Posmotri, — skazal Větr, — kak ja budu napadati na njego: tutčasno budu sdrěti iz njego plašč.
Skazal — i počel duti iz vsej sily. Ale čim bolje Větr staral se, tym krěpje putnik ovival se plaščem: on vrčal na nepogodu, no jehal dalje i dalje. Větr srdil se, staval se svirěpějši, sypal na bědnogo putnika dožd i sněg; proklnuči Větr, putnik naděl svoj plašč vo rukavy i obvezal se pojasom. Togda Větr ubědil se, čto on jest nesposobny odtegnuti plašč.
Solnce, videči bezvladnost svojego supernika (protivnika), usměhnulo se, pokazalo se iz-za oblakov, nagrělo, osušilo zemju, i takože bědnogo polumraženogo putnika. Odčuvavši teplo solnečnyh luči, on pobudil se, blagoslovil Solnce, sam sjel svoj plašč, skrutil jego i privezal k sedlu.
— Vidiš li, — skazalo togda krotko Solnce srditomu Větru, — laskoju i dobrotoju možlivo sdělati mnogo bolje, neželi gněvom.